Kdo jsem ?

Zdeňka Šulcová

autorka programů a kurzů pro osobní rozvoj, arteterapeutka,
lektorka, zakladatelka projektu Snadné učení

Pomáhám dospělým i dětem objevit svoje skyté talenty a dary. Naučit se důvěřovat sám sobě a umět pravdivě pojmenovat to, co se mi v životě opravdu děje. Setkat se se svým vnitřním JÁ.
Najít odvahu a sílu objevit sebe sama a vykročit vstříc ke změnám. K novému životu.

Celým svým tělem i duší věřím, že existuje „něco“ mezi nebem a zemí. Jedno ale vím jistě, svůj ŽIVOT si tvoříme každý sám. Když zaměříme svoji pozornost a mysl tím správným směrem, tak se začnou dít zázraky.

Dnes jsem šťastná taková, jaká jsem. Tím, co dělám, jak pracuji a žiji, inspiruji lidi kolem sebe. Pomáhám ostatním najít odvahu a sílu ke změně. Vystoupit z nefunkčních vzorců chování, ze zajetých kolejí, a uslyšet hlas svého srdce. Uvěřit mu a jít po svojí vlastní cestě životem.

Díky svému vlastnímu životnímu příběhu a tím, čím jsem si sama prošla, mohu dnes pomáhat a inspirovat ostatní. Dokázala jsem přijmout, pochopit a objevit v sobě talenty a dary, které jsem dostala do svého života a dnes je využívám při svojí práci.

Plním si své sny, inspiruji ostatní, pomáhám rodičům a dětem najít si svoji vlastní cestu.

Můj příběh

Vždycky jsem chtěla mít děti a žít spokojený rodinný život. Takové, zdá se, obyčejné přání spousty žen. Ale v mých osmnácti letech mi jedna paní doktorka řekla, ať se smířím s tím, že děti mít nebudu. Od stolu a bez mrknutí oka. Byla to pro mě informace, která změnila spoustu plánů v mém životě.

Byla jsem zamilovaná, měla jsem báječného partnera, se kterým jsme se domluvili, že se vezmeme a děti mít prostě budeme. V mých jednadvaceti letech se nám narodila vytoužená dcera Barunka. Po jejím narození přišlo další doporučení od lékařů, další děti už ne. Přesto  jsem byla šťastná, měla jsem to, co jsem chtěla – rodinu. I když jsme si přáli mít ještě další dítě, tak se nám to moc nedařilo a další děťátko se rozhodlo, k nám nepřijít.

Začala jsem podnikat, po dalších osmi letech se nám narodil syn. V době, kdy se mi splnil můj sen, mít další dítě, jsem podnikala se svojí kamarádkou (tehdy jsem si myslela, že nejlepší). Tenkrát to bylo zvláštní období, na jednu stranu krásné, protože se mi narodil syn, na kterého jsme hodně dlouho čekali, a na druhou stranu jsem zažila největší podraz svého života.

Jednoho krásného letního večera se rozhodla moje tehdejší kamarádka, společně se svým přítelem, že přestěhuje (jiným slovem vykrade) naší společnou provozovnu.

Tenkrát jsem si myslela, že je konec světa, vše co jsem budovala několik let, se mi rozpadlo během jedné jediné noci. Můj sen se zbořil jako domeček z karet, kamarádka mi zničila můj svět. Měla jsem pocit, že jsem o všechno přišla, že to dál nezvládnu, že už nic nemá cenu.

Zažila jsem spoustu bolesti, nechápala jsem proč.

Myslela jsem si, že budu do konce života muset splácet, protože mně zůstaly jen leasingové smlouvy, kde zbývalo zaplatit ještě dost vysokou částku za přístroje, které si tehdejší kamarádka přemístila do svého studia. Leasingové smlouvy si k nim však zapomněla vzít. Banku nezajímá, kdo přístroj má, ale ten, kdo podepsal smlouvu a má tím pádem povinnost platit půjčky, a to jsem byla já.

Měli jsme tehdy dvě malé děti – synovi byl jeden rok. Nebylo to období, kdy by bylo možné začít cokoliv dělat. Můj manžel byl muzikant, takže možnost spolehnout se na to, že bude doma, když budu potřebovat, také nebyla. Musela jsem přemýšlet, jak začít fungovat a vydělávat. Připadala jsem si, jako ten, kdo všechno zkazil, život sobě, svým dětem… všem kolem. Dostala jsem se do stavu, kdy jsem měla pocit, že jsem k ničemu, že mě nikdo nepotřebuje.

Honily se mi hlavou otázky. Jak začít? Jak to zvládnout? Musím začít fungovat, splácet leasingy, které mi zůstaly.

Trochu to zkrátím: Zvládla jsem to, začala jsem pracovat v úplně jiném oboru, vše jsem se musela naučit od nuly.

Tehdy jsem popřela všechny svoje bolesti, pocity a emoce, věděla jsem, že MUSÍM. Dokázala jsem to, ale moje cesta mě přivedla až k tomu, že přestalo fungovat, co bylo pro mě nejdůležitější. Byla jsem jako stroj, fungovala jsem na výkon.

Zapomněla jsem žít, úplně jsem se odpojila.

V práci se mi velice dařilo. Byla jsem výkonná, ale se svým životem nespokojená. Někam se ztratily moje touhy a sny. Chtěla jsem být šťastná, ale nevěděla jsem jak na to. Měla jsem manžela a dvě děti, přesto jsme žili tak nějak vedle sebe. Plnila jsem povinnosti a očekávání, ale nežila jsem svůj život. Nebyla jsem na sebe za svoje výsledky pyšná, ač to zvenku vypadalo, že jsem úspěšná žena.

Začala jsem hledat sílu a odvahu znovu si začít tvořit svůj život. Velmi intenzivně jsem se pustila do vzdělávání, osobního rozvoje, hledání a zkoušení dělat věci JINAK. Semináře, kurzy, knihy... Neustále jsem hledala odpovědi na svoje otázky.

Proč si nevěřím? Proč si nevážím sama sebe? Proč se neustále podceňuji?

Během několika let jsem prošla odborné kurzy, semináře, několikaleté výcviky. Začala jsem studovat to, co mě vždycky zajímalo a bavilo - osobní růst, seberozvoj, práce s rodinou a dětmi, rodinné systémy. Stále jsem hledala, co a jak udělat, abych byla spokojená a šťastná nejen já, ale i moje rodina, moje děti, každý její člen.

Velmi intenzivně jsem testovala a zkoušela vše na svojí rodině. Hledala a studovala souvislosti v rodinných systémech, rodinné mapy, práci s traumatem u dětí i dospělých. Dávala jsem do souvislostí spoustu získaných vědomostí a informací.

Musím začít u sebe, když budu šťastná já, budou šťastné i moje děti.

V roce 2010 přišla první myšlenka a rozhodnutí ZMĚNÍM SVŮJ ŽIVOT. Rozhodla jsem se zpracovat a spojit dohromady svoje několikaleté zkušenosti. Věděla jsem, že je to přesně to, co mám udělat. Vytvořila jsem jednoduchý systém pro rodiče a děti, aby společně vytvářeli šťastný a spokojený domov, místo, kde žijí spokojení a sebevědomí lidé. Místo, kde jsou si všichni rovni, kam se všichni těší a jsou tam moc rádi.

Vše začalo fungovat, začala jsem věřit sama sobě, svému srdci, svému JÁ. 
Můj ŽIVOT mi začal dávat smysl. 

Zjistila jsem však, že je spousta lidí, kteří se stejně jako já, zajímají o to - Jak si vážit sám sebe. Jak vychovat spokojené dítě. Jak mít doma sebevědomého školáka..., ale nevědí, jak a kde začít.

Svůj život jsem změnila. Naučím vás, jak na to. 

Proto jsem se rozhodla svoje zkušenosti předávat dál a sdílet je s ostatními. Zpracovala jsem pro vás informace tak, abyste je nemuseli hledat (tak jako já několik let) na spoustě kurzů a seminářů, ale mohli velmi jednoduchou a již několikrát vyzkoušenou cestou začít budovat svoje sebevědomí a spokojenost.

Začít tak žít svůj úžasný, radostný a naplněný život.

Chcete být spokojeným rodičem?

Mám pro vás TIP

Jak mít doma šťastné a spokojené dítě :-)

Naučím vás, jak jednoduchým způsobem můžete přizvat do svého domova klid a pohodu a být šťastná vy i vaše děti. 

Možná dnes hledáte, tak jako jsem hledala já. Někdy máte pocit, že je toho tolik, že ani nevíte kde začít. Naučím vás, jak jednoduchým způsobem můžete přizvat do svého domova klid a pohodu. Naučím vás, rodiče a děti společně, jak komunikovat se svojí rodinou. Pomocí komunikace si nastavíte doma přesně to, po čem toužíte. Harmonii, radost, pohodu a klid.

A jak všichni víme, tam kde něco končí, také něco začíná. Znovu se vracíme k sobě. Pokud najdete svůj vnitřní klid, naučíte se respektovat nejen sebe, ale také vaše děti, budete se cítit spokojení jako rodiče a s vámi budou spokojené vaše děti. U vás doma zavládne pohodová atmosféra.

Jak na to najdete v e-booku 8+1 TIP... a "Život je radost" . Jsou zde rady, nápady a zkušenosti nejen moje, ale také mých klientů. Věřím, že tento e-book je přesně to, co hledáte :-). Napsala jsem ho proto, abyste už hledat nemuseli, mohli svoji energii věnovat sobě a svým dětem.

Na zkoušku si můžete stáhnout e-book ZDARMA, kde vás pro začátek seznámím alespoň s jedním tipem - Jak mít doma šťastné a spokojené dítě a být zároveň šťastný a spokojený rodič - tak jako jsem já.

zs-podpis

Zjistila jsem však, že je spousta lidí, kteří se zajímají o to, jak vychovat spokojené dítě, mít doma sebevědomého školáka, ale nevědí, jak a kde začít.

Dnes také vím, že nikdo za nás nic neudělá, že musíme vždy začít každý sám u sebe.

Proto jsem se rozhodla svoje zkušenosti předávat dál a sdílet je s ostatními. Zpracovala jsem pro vás informace tak, abyste je nemuseli hledat (tak jako já několik let) na spoustě kurzů a seminářů, ale mohli velmi jednoduchou a již několikrát vyzkoušenou cestou začít budovat svoje sebevědomí a spokojenost.

Začít tak žít svůj úžasný, radostný a naplněný život.

Tělem i duší věřím, že existuj eněco mezi nebem a zemí, že existuje duše a že nidko nikdy nic nezíská, dokud nezvedne zadek a něco něudělá.

oho, jak a co žiji dnes, si velice vážím a s pokorou přijímám, protože to tak vždycky nebylo.
Před lety jsem podnikala se svojí kamarádkou (tehdy jsem si myslela , že nejlepší). Nechci se rozepisovat o svých úspěších nebo neúspěších. Tenkrát to bylo zvláštní období, na jednu stranu krásné, protože se mi narodil syn, na kterého jsme hodně dlouho čekali, a na druhou stranu jsem zažila největší podraz svého života.

Jednoho krásného letního večera se rozhodla moje tehdejší kamarádka, společně se svým přítelem, že přestěhuje (jiným slovem vykrade) naší společnou provozovnu.

Tenkrát jsem si myslela, že je konec světa, vše co jsem budovala několik let, se mi rozpadlo během jedné jediné noci. Můj sen se zbořil jako domeček z karet, kamarádka mi zničila můj svět. Měla jsem pocit, že jsem o všechno přišla, že to dál nezvládnu, že už nic nemá cenu.

Zažila jsem spoustu bolesti, nechápala jsem proč.

Jsem šťastná a spokojená žena, která miluje život a svojí rodinu. Mám doma spokojené a sebevědomé děti. Dělám práci, která je mou vášní, mým koníčkem. Mám kolem sebe lidi, se kterými je mi fajn. Těším se ze života, protože dnes už vím, že všechny překážky, které přijdou, dokážu zvládnout.

Bylo ale období, kdy to bylo opravdu těžké. Byla jsem na dně a nevěděla, jak dál. A tehdy jsem si uvědomila, že si děti zaslouží mít doma šťastnou mámu, která je dokáže milovat a dát jim spoustu lásky, na kterou čekají. Ne takovou, která se bude litovat, že se něco nepovedlo nebo která bude hledat viníky, kteří můžou za to, jak na tom dnes je. 

Pochopila jsem, že když je šťastná žena, pak jsou šťastné i její děti. Svůj život jsem zcela změnila. Možná je to to, co dnes  také hledáte.  

Jsem šťastná a spokojená žena, která miluje život a svojí rodinu. Mám doma spokojené a sebevědomé děti. Dělám práci, která je mou vášní, mým koníčkem. Mám kolem sebe lidi, se kterými je mi fajn. Těším se ze života, protože dnes už vím, že všechny překážky, které přijdou, dokážu zvládnout.

Bylo ale období, kdy to bylo opravdu těžké. Byla jsem na dně a nevěděla, jak dál. A tehdy jsem si uvědomila, že si děti zaslouží mít doma šťastnou mámu, která je dokáže milovat a dát jim spoustu lásky, na kterou čekají. Ne takovou, která se bude litovat, že se něco nepovedlo nebo která bude hledat viníky, kteří můžou za to, jak na tom dnes je. 

Pochopila jsem, že když je šťastná žena, pak jsou šťastné i její děti. Svůj život jsem zcela změnila. Možná je to to, co dnes  také hledáte.  

Naučím vás, jak jednoduchým způsobem můžete přizvat do svého domova klid a pohodu a být šťastná vy i vaše děti. 

MŮJ PŘÍBĚH


Již několik let pomáhám dětem a jejich rodičům zvládat různé životní situace. Učím je spolu - pracovat a spolu - komunikovat. Tak, aby dokázali společně i samostatně nalézt sebejistotu a důvěru ve vlastní schopnosti.

Miluju artefiletiku a artetearapii, všelijaké tvoření, individuální nebo skupinovu práci s lidmi. Při svojí práci využívám právě tyto techniky, které ukazují lidem, jak najít cestu ke svému vnitřnímu JÁ.

Pomohu vám i vašim dětem stát se spokojeným a sebevědomým člověkem.

 


Dovolte mi představit se - jmenuji se Zdeňka ŠulcováIMG_1163 – kopie

 

Žena, v neposlední řadě manželka a matka dvou báječných dětí, které jsou mými nejlepšími učiteli. Děkuji za to, že vstoupily do mého života a daly mi možnost prožívat s nimi radosti i starosti, které nám do života přišly. Ukázaly mi, že když se chce, všechno je možné, že slovíčko „NEJDE“, prostě neexistuje. Nepřemýšlí o tom „CO KDYBY“, ale žijí právě TADY A TEĎ“.

... miluji  ŽIVOT, miluji  SVOJI RODINU, miluji SVOJI PRÁCI.

 Jsem šťastná a spokojená žena, která miluje život a svojí rodinu. Mám doma spokojené a sebevědomé děti. Dělám práci, která je mou vášní, mým koníčkem. Mám kolem sebe lidi, se kterými je mi fajn. Těším se ze života, protože dnes už vím, že všechny překážky, které přijdou, dokážu zvládnout.

 

Jsem potvrzením pravidla, že šťastná rodina, šťastní rodiče mají šťastné děti.

 

mazlete se

 

Toho, jak a co žiji dnes, si velice vážím a s pokorou přijímám, protože to tak vždycky nebylo.

Před lety jsem podnikala se svojí kamarádkou (tehdy jsem si myslela , že nejlepší). Nechci se rozepisovat o svých úspěších nebo neúspěších. Tenkrát to bylo zvláštní období, na jednu stranu krásné, protože se mi narodil syn, na kterého jsme hodně dlouho čekali, a na druhou stranu jsem zažila největší podraz svého života.

Jednoho krásného letního večera se rozhodla moje tehdejší kamarádka, společně se svým přítelem, že přestěhuje (jiným slovem vykrade) naší společnou provozovnu.

Tenkrát jsem si myslela, že je konec světa, vše co jsem budovala několik let, se mi rozpadlo během jedné jediné noci. Můj sen se zbořil jako domeček z karet, kamarádka mi zničila můj svět. Měla jsem pocit, že jsem o všechno přišla, že to dál nezvládnu, že už nic nemá cenu.

Zažila jsem spoustu bolesti, nechápala jsem proč.

Myslela jsem si, že do smrti budu muset splácet, protože mně zůstaly jen leasingové smlouvy, kde zbývalo zaplatit ještě dost vysokou částku za přístroje, které si tehdejší kamarádka přemístila do svého studia. Leasingové smlouvy si k nim však zapomněla vzít. Banku však bohužel nezajímá, kdo přístroj má, ale ten, kdo podepsal smlouvu a má tím pádem povinnost platit půjčky, a to jsem byla já.

Měla jsem tehdy dvě malé děti – synovi byl jeden rok. Nebylo to období, kdy by bylo možné začít cokoliv dělat. Můj manžel byl muzikant, takže možnost spolehnout se na to, že bude doma, když budu potřebovat, také nebyla. Musela jsem přemýšlet, jak začít fungovat a vydělávat. Připadala jsem si, jako ten, kdo všechno zkazil, život sobě, svým dětem… všem kolem. Dostala jsem se do stavu, kdy jsem měla pocit, že jsem k ničemu, že mě nikdo nepotřebuje.

Když jsem se ale podívala na svoje děti, věděla jsem, že si to nezaslouží. Naopak, děti si zaslouží mít doma šťastnou mámu, která je dokáže milovat a dát jim spoustu lásky, na kterou čekají. Ne takovou, která se bude litovat, že se něco nepovedlo nebo která bude hledat viníky, kteří za to můžou.


 Začala jsem proto hledat sílu a odvahu znovu začít. Honily se mi hlavou otázky.

    Jak začít? Jak to zvládnout?

Věděla jsem jen, že musím začít u SEBE!

Musím začít fungovat, splácet leasingy, které mi zůstaly, ale hlavně zvednout sama sebe.


Trochu to zkrátím: Zvládla jsem to, začala jsem pracovat v úplně jiném oboru, vše jsem se musela naučit od nuly. Tehdy jsem popřela všechny svoje bolesti, pocity a emoce, věděla jsem, že MUSÍM. Dokázala jsem to, ale moje cesta mě přivedla až k tomu, že přestalo fungovat, co bylo pro mě nejdůležitější. Byla jsem jako stroj, fungovala jsem na výkon. Zapomněla jsem žít.

Během cca deseti let jsem prošla několik výcviků, zabývala jsem se osobním rozvojem. Stále jsem hledala, co a jak udělat, abych byla spokojená a šťastná nejen já, ale i moje rodina, moje děti, každý její člen. Zkoušela jsem spoustu věcí, spoustu doporučení od různých zkušených lektorů, ale pořád to nebylo ono, nebyla jsem to JÁ. V práci jsem měla výsledky velmi dobré, dalo by se říci výborné, ale…


Neustále jsem hledala odpovědi na svoje otázky.

Proč si nevěřím? Proč si nevážím sama sebe?
Proč se neustále podceňuji? Bylo tam spousta Proč? …. Proč? … Proč?

Chtěla jsem být šťastná, ale nevěděla jsem jak na to.

Měla jsem manžela a dvě děti, přesto jsme žili tak nějak vedle sebe.